Houellebecq v Elementárních částicích oživuje realismus. A trochu ho zbrutálňuje

29 července

Pokračuji ve čtecím maratonu nových i klasických francouzských autorů. Tentokrát přišla řada na Michela Houellebecqa. Donedávna jsem měla pouze matné povědomí o existenci autora s tímto příjmením, které je vcelku nepřehlédnutelné a vyvolává otázky typu: „Cože?“ 


V poslední době mě zřejmě na jakési podvědomé úrovni přitahují silně naturalistické a místy až nechutné knihy. Minule to bylo upalování dětí, tentokrát usekávání končetin či pojídání očních bulev (ale to je tam jen tak naokraj, nebojte). A další. Jde o příběh dvou nevlastních bratrů: jeden z nich je takový věčně osamělý a zadumaný podivín, z něhož se později stane uznávaný vědec. Druhého by většina něžných dívek (jako jsem já) nazvala zas*aným prasákem a životním ztroskotalcem, kterému však, díky důkladnému průzkumu jeho životních strastí, budou zvráceným způsobem rozumět.

Bruna a Michela spojuje asi jen genetická informace, kterou zdědili po své společné matce. Ani jeden z nich neměl zrovna idylické dětství. Setkali se spolu až na střední škole a začali se bavit snad jen proto, že si to Brunův otec přál. Jejich osudy jsou odlišné, a přitom v lecčem úplně stejné, což zní asi dost vágně, ale přesně tak to je. 

Člověk (homo sapiens sapiens) jako beznadějná bytost


Houellebecqův svět v Elementárních částicích je dost depresivní a beznadějný. Celkem snadno by se Částice daly jednoduše odsoudit jako zpověď alkoholika, který je zhrzený životem a není už schopný myslet ani trochu optimisticky. Záleží na úhlu pohledu. Při čtení mě taková myšlenka ani nenapadla, tak přesvědčivě to na mě působilo. Až několik dnů po dočtení jsem najednou nabyla pocit, že to možná bylo přece jen trochu přehnané...

Houellebecq píše přesně tak, jak to mám ráda. Úsečně, stručně a výstižně, občas trochu suše, čímž ale ještě víc vyniknou občasné kreativní „výpady“. Přesné informace, občas dokonce encyklopedické prvky (uvidíte sami, jestli se někdy rozhodnete si to přečíst) jsou kladeny vedle popisu běžných denních činností. I kdyby mi byl obsah sebeprotivnější, knihu napsanou v tomhle stylu bych dokázala přelouskat beze všeho. 

1. července 1998 vycházel na středu. Přípitek na rozloučenou tedy Djerzinski uspořádal logicky, i když neobvykle, v úterý večer. Lahve šampaňského se vešly do ledničky Brandt, natěsnané mezi kádinkami se zmrazenými embryi; lednice obvykle sloužila k uchovávání běžných chemikálií.



Když se na konci dozvíte, co byly vlastně Elementární částice za knihu a kdo byl vypravěčem, dostanete chuť přečíst si je znovu. Protože víte, že tentokrát byste je četli úplně jinýma očima. Váhám, jak Elementární částice chápat: je to sociální kritika říznutá vědeckou fikcí a lekcí z filozofie? Těžko říct. Houellebecq v nich každopádně řeší otázky, které mě jako literární témata dost baví: například budoucnost lidské rasy, pocit osamění jednotlivce, sarkasmus, nihilismus, determinismus (a jiné ismy), navíc lehce kombinuje humanitní a přírodní vědy; tím vším utvořil pro mě osobně dost líbivý mix.

Bezprostředně po dočtení jsem měla chuť dát pět z pěti, protože ten závěr byl grandiózní, ale s odstupem dávám přece jen čtyři. Nejsem si jistá, jestli tvrdit, že jde o karikaturu, nebo že Houellebecq všechno přece jen až moc zjednodušuje a přehání. A mám pocit, že je to spíš ta druhá možnost. Což knize v mých očích trochu ubírá.

4 / 5


Název: Elementární částice. Autor: Michel Houellebecq. Originální název: Les particules élémentaires. Přeložil: Alan Beguivin. Vydalo nakladatelství Garamond, Praha 2007, 200 stran.

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

2 komentářů

  1. Tak jo, tuhle židli nutně potřebuju. Nebo přinejmenším tuhle barvu židle. A ta knížka mě taky docela zaujala. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je super! Nikdy jsem si neuvědomila, jaký je to klenot, dokud jsem nezačala hledat jiné pozadí pro focení knih než parkety. :D

      Vymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com