Ein Reich, ein Volk, ein Führer v románové podobě

07 července

Samá vynikající hodnocení, perfektní obálka, anotace slibující přinejmenším zajímavou knihu. Už je tady zas. Na přebalu se skvějí slovní spojení jako „k popukání komická kniha“ a „přes milion prodaných výtisků“. Prý je to kniha, která je „velmi zlá, ale otevírá oči“. Co znamená, že je kniha zlá? Na to se mě neptejte. A co na tu knihu říkám já? Že jsem se nechala děsně napálit. 


Představte si, že Hitler nespáchal sebevraždu, jen na několik desítek let usnul. A probudil se roku 2011 v Německu. Polsko stále existuje, po Berlíně se prochází Turci... Bla bla. Ta kniha je tak známá, že asi všichni víte, o co v ní přibližně jde. Hitler v konfrontaci s dnešním světem a dnešní svět v konfrontaci s Hitlerem. Zní to jako dobrý nápad na knihu. Na tomhle základě by se dal vystavět psychologický román (ale to by vyžadovalo vypravěčské schopnosti, jakými Timur Vermes podle mě nedisponuje), společenská kritika, satira, nebo klidně humorná kniha, která by měla jen pobavit. Šlo by s tím naložit prakticky jakkoli.

Není psaní jako psaní


To samé si asi řekl i Timur Vermes. „To je super nápad, napíšu o tom knihu. Psát přece umím, vždyť jsem novinář.“ A tak vymyslel jakousi prázdnou fabuli, jejíž jediný účel je ten, že díky ní lze realizovat onu geniální myšlenku o Hitlerovi v dnešním světě.  Do ní sem tam našrouboval pár vtipů, ke kterým vzniklý časový paradox přímo vybízí. Já se nezasmála ani jednou, ale to, že mě baví jiný druh humoru, je můj problém.

Z prvních dvou set stran jsem byla rozčarovaná a nebýt toho, že jsem Už je tady zas dostala jako dárek k Vánocům, vůbec bych to nedočetla. „Co se Vermes tou knihou snaží říct?“ vztekala jsem se. Zřejmě toto:
a) Historie není černobílá.
b) Děti, dejte si pozor na demagogy.
c) Nemůžeme někoho zcela odsoudit, aniž bychom ho znali. 
Dobře. Ale to nejsou zrovna převratné myšlenky. U konce se však přece jen objevilo pár scén k zamyšlení. Doslova pár. Dvě (například Hitler versus neonacisté). 


Trapný humor a nulový duševní stimul bych rozdýchala. Ať si to je pro mě za mě o ničem. Jenže mizerný obsah nijak nezachraňuje ani forma. Ta je totiž ještě tragičtější. Vermes zvolil ich-formu, prý po vzoru Mein Kampfu. Fürher se ale jako vypravěč moc neosvědčil. V podstatě jen popisuje, jaký měl den a co se stalo nového, sem tam se vrací do minulosti a vzpomíná, jaké to bylo za války, aniž by to příběh kamkoli posunovalo. A ne, nemyslím si, že by to byl umělecký záměr. Působí to prostě jen jako neobratnost. Výsledkem je jakýsi příběh bez děje, spíše jen obrazy z Fürherova života, který se posunuje vpřed jen díky nelogickým časovým skokům. Sem tam je tenhle téměř deníkový záznam proložen dialogy, které jsou stále na jedno brdo – Hitler se snaží prosadit svůj program, okolí z toho má prču a chválí ho jako výborného komika. Postavy působí jako ploché figurky bez osobnosti, trčí tam jako kůly v plotě a naprázdno otevírají pusu.

Přemýšlím, jak by to mohlo vypadat, kdyby Vermes zkusit třeba multiperspektivní vyprávění a víc propracoval psychologii postav. Nebo kdyby napsal prostě jen nějaký úvahový článek s prvky vypravování.

Můžeme o Hitlerovi vtipkovat? A můžu tuhle otázku ignorovat?


Michaela Škultéty, překladatelka Už je tady zas, v rozhovoru pro ČT řekla, že tváří v tvář románovému Fürherovi se lidé obvykle rozdělí na dva tábory: ty, kteří jsou z knihy nadšení, a ty, kteří pohoršeně tvrdí, že o Hitlerovi se přece nevtipkuje. Mého etického cítění se to nějak zvlášť nedotklo. Nemyslím si, že by na vtipech o Hitlerovi bylo něco špatného.

Tenhle etický aspekt není nezajímavý. Přijde mi však, že v souvislosti s Už je tady zas se neřeší nic jiného. Vážně si nikdo nevšiml, jak hrozně blbě je to napsané? Nebo mám já moc vysoké nároky? Blbé nároky? Pokud vám jde o literární zážitek, Už je tady zas bych vám rozhodně nedoporučila.


Existují bestsellery, které jsou dobře prodávané právem a o nichž je dlouho slyšet. Já bych se klidně vsadila, že o Už je tady zas za pár let neštěkne pes. Pokud to nezfilmují. Na což prý ale chybí peníze. Ani nevím, proč dávám tolik hvězdiček. Snad za nápad. A taky proto, že to přece nemůžu ohodnotit ještě hůř než iLiteratura.

2 / 5


Název: Už je tady zas. Autor: Timur Vermes. Originální název: Er ist weider da. Přeložila: Michaela Škultéty. Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2013, 367 stran.

Chcete si Už je tady zas přečíst?


Tahle kniha mi teď leží doma, ve velmi dobrém stavu, jednou čtená, a já vím, že už ji asi nikdy neotevřu. Nechcete ji někdo za nějakou směšnou cenu odkoupit? Pokud bychom se dohodli na osobním předání v Praze, možná bych ji i darovala... Vím, že téhle nabídce nepředchází moc dobrý prodejní text, ale většina lidí z té knihy byla nadšená, tak... věřte jim, ne mně.

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

2 komentářů

  1. Teda čekala jsem že zdrbneš leccos, ale Už je tady zas by mě teda ani ve snu nenapadlo :D Knížku mám doma od Vánoc, ale ještě jsem ji neotevřela...tak teď jsem docela zvědavá, jak se mi bude líbit :) Pořád tak trochu doufám, že se zařadím do většinového tábora nadšenců -. minimálně z hlediska té etické stránky si nijak ohroženě nepřipadám :) A Hitler jako vypravěč mě vážně zajímá - přeci jen napsat knihu z jeho pohledu tak, aby se to dalo číst a zároveň to působilo věrohodně, je docela tanec na tenkém ledě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přeju ti, aby se ti líbila víc než mně. :D A budu se těšit na tvoji recenzi!
      Mým uším to taky znělo dost zajímavě, a že se mi to nelíbilo, mě docela mrzí.

      Vymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com