Knedlíky jedině s [doplň si slovo]

30 března

Vysokoškolské kamarádky mě donutily, abych o nich napsala článek na blog. Na to, že se známe sotva půl roku, docela neomalenost, ne? Tomu říkám přátelství. Vetřít se někomu do jeho internetového doupěte. Zdravím Janďu a Bětku, které se sem dobívaly nejagresivněji, ale také další Dragomiry – Anitu, Báru, Lucku a Marušku. A dělám si srandu. Ráda na vás prásknu nějakou tu špínu. A znovu si dělám srandu, napíšu o vás samoz(d)řejmě samé krásné věci.


Proč si říkáme Dragomiry? Spousta z nás to asi už ani neví. Popravdě, já taky ne, ačkoli to vzešlo z mé hlavy. Jednou jsem se myslím zmínila, že si tak občas říkáme doma. Anitě se to zalíbilo a přejmenovala naši facebookovou konverzaci právě na Dragomira. Ujalo se to. A tak dnes najdete heštěk Dragomiry i na Twitteru. Ano, až taková sekta jsme.

Ráda bych napsala, kdy a za jakých okolností jsme se spolu poprvé daly do řeči. O rekonstrukci našeho setkání jsme se pokoušely několikrát, já osobně v tom mám však stále guláš. První měsíc na vysoké škole pro mě byl obdobím, kdy jsem se seznámila přibližně s tisícem lidí a marně jsem se pokoušela si zapamatovat, kdo se jak jmenuje. Druhý měsíc jsem žila v domnění, že se zřejmě budu víc kamarádit s holkami z francouzštiny. Potom se to zničehonic jaksi obrátilo a zvrhlé bohemistky mě zlákaly na svou stranu. I regret nothing.

Váhám, které momenty z našich seancí vybrat, abych charakter Dragomir vystihla co nejpřesněji. Večery v Hany Bany, pravidelné úterní tudění v Bufetu U Platóna, návštěvy Loving Hutu, nebo ten jeden znamenitý večer, kdy jsme v Grafické ulici hrály Nikdy jsem? Ano, všichni říkali, že vysoká škola je skvělá, ale že to bude až tak super, to jsem nečekala.


Dragomiry jsou holky, které o mně vědí skoro stejné množství věcí, jako moje nejlepší kamarádka, s níž jsem, podotýkám, přátelství budovala šest let. Ne půl roku. Dragomiry jsou také moje první kamarádky, jež vědí o existenci tohoto blogu (kromě těch, které jsem díky blogu poznala – zdravím Sašu!). Dragomiry jsou holky s podobnými zájmy, jako mám já. Chápou mě, když mi připadá fascinující nějaký lingvistický poznatek, čtou knihy, hrají The Sims, píší i na chatu kultivovaně, používají slova jako sofistikovaný, relevantní, arbitrární nebo ciwe, umí se luxusně opít a mají smysl pro humor. Už by to jen chtělo, aby nějaká z nich poslouchala folk metal. Na druhou stranu s nimi ale můžu pařit na mou oblíbenou disco pecku Dragostea Din Tei a vsadím se, že mě pochopí, až jim řeknu, že jsem úplně na větvi z nové písničky od Anastacii.

Dragomiry jsou také holky, díky nimž je jedno z mých předsevzetí na tento rok (vegan stravování) mnohem snazší. Rády se mnou chodí do vegan bufetů a někdy mám pocit, že jim to tom chutná snad víc než mně, haha! Nepokládají mi přiblblé otázky ohledně jídla a nesnaží se mi vnucovat, že maso je přece moc prospěšné a po mlíčku mi zesílí kosti. Bez keců mě nechají dělat si, co chci. Toho si vážím!

Dragomiry jsou pravděpodobně také jediné holky, které tenhle článek dočtou až do konce. Teda, snad. Doufám, že vám teď kanou slzy po tvářích, že jste hluboce dojaty a tak. Stejně bych vám doporučila pemzu na nohy!  


A když už tedy zmiňuji kamarádky z VŠ, nerada bych zapomněla na Elišku z francouzštiny, mou další vegan-pote, která se zajímá o všechny takové ty podivné alternativní věci a má ráda i ten metal. Ta sice o mém blogu zatím neví, ale až na něj jednou přijde, doufám, že nebude tak zklamaná, jako byly Dragomiry, když zjistily, že tu o nich není ani zmínka. Takže ahoj Eliško, ahoj Lucko, Maruško, Anito, Janďo, Báro a Bětko!

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

10 komentářů

  1. Ojojoj, to si zajisté zaslouží nějaký sofistikovaný komentář!
    Tak předně vám děkuju, že jsem díky vám začala používat irelevantní smajlíky, žejo.
    (teď začne ta dojemná část)
    Všichni mi tvrdili, že přátelství z vejšky vydrží nejvíc. Nevěřila jsem jim, ne se svýma seznamovacíma schopnostma. Tak už jim věřím, protože Dragomiry jsou prostě super a tak vůbec! Aj, já ani nemám slov, skoro bych až řekla, že jsem "mrtě" dojatá! Fakt boží!
    (teď končí ta dojemná část)
    No ale hlavně jsme za takovou krátkou chvíli kámošky, co si nadávaj do mrch a šprtek a tak vůbec. Se těším do Popocafepetlu!
    :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Och, jsem ráda, že jsem tě dojala! Taky si samozřejmě moc vážím toho, že vám všem můžu nadávat, to je úplně mrtě boží. ♥

      Vymazat
  2. Ode mě nečekej žádný sofistikovaný komentář, mohu říct jediné- Jedno oko nezůstalo suché.
    StayKapoun

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velkej lajk za podpis, StayKapoune! :D

      Vymazat
  3. Dragomiry. Určitě jste velké dračice. Hihihi. :P

    OdpovědětVymazat
  4. Vendy! Si mě dojala a zároveň si způsobila, že jsem spálila vepřový, což je vlastně dvojnásobný úspěch, jak blogerský tak veganský! ;-)

    - Anonymní Maruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je mi líto. :( Doufám, že to ještě bylo aspoň trochu poživatelný. :D

      Vymazat
  5. Jé, to zní super... Že bych se začala těšit na vejšku? :D

    OdpovědětVymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com