Jak jsem v prvním semestru válčila s odbornou literaturou

02 února

S odbornou literaturou jsem vážně bojovala (a asi stále trochu bojuji). Vy ne? Na střední jsem se s ní nesetkávala. Možná jen výjimečně. To nejhorší, co jsem musela číst, byl snad Sofoklés. Žádný těžký kalibr.

Netušila jsem ani, kde a jak vlastně odbornou literaturu číst. Na začátku studia se pár užitečných věcí dozvíte - kde sehnat potvrzení o studiu, kolik je třeba kreditů pro postup do druháku nebo že překladatelé mají sakra chodit včas. Ale nikdo vám neprozradí, jak číst odbornou literaturu.

První dojem? Naprosto mylný


První odborná kniha, kterou jsem četla, bylo Umění překladu od Jiřího Levého. Rozhodla jsem se kvůli ní nedělat žádné cavyky a číst ji jako beletrii. Vytáhla jsem ji při každé cestě metrem či tramvají, četla jsem při čekání na autobus. Ze začátku jsem se několikrát krásně začetla a bavilo mě to. Super, říkala jsem si, odborná literatura bude můj kámoš! 


Přibližně po týdnu se však ukázalo, že fakta se nepamatují tak snadno jako příběh, a bylo by tedy více než vhodné dělat si výpisky. Což četbu trochu zkomplikovalo. Člověk by si chtěl v knize podtrhávat to, co si později vypíše. Mám si tedy v metru pokaždé vytahovat penál? Nebo mám tužku nosit za uchem? V drdolu? To asi ne. Čili jsem se pokusila si ke knize každý večer či o polední pauze, měla-li jsem čas, sednout a vypisovat, co jsem ten den četla. Zdálo se mi však demotivující něco číst, když jsem věděla, že to večer budu muset číst znovu, protože to do té doby zapomenu. 

Takže jak na to? Nakonec jsem to s Uměním překladu nemusela řešit; zjistila jsem totiž, že jsem si spletla sylabus a (zatím) ji číst nemusím. Tomu říkám prohra. Jedna nula pro odborné knihy.

Kvůli Eagletonovi jsem ztratila víru


S Úvodem do literární teorie od Terryho Eagletona to bylo ještě horší. Stále jsem se pokoušela udělat si sem tam nějaké výpisky, ale Eagleton se mi četl tak špatně, že to ani dost dobře nešlo. Kecy, kecy, kecy. Třikrát, čtyřikrát jsem se probrala z letargie, když mě zaujala nějaká pasáž. Měla jsem pocit, že jsem neuspěla jakožto čtenářka. Neumím číst. 


Zmatek, který ve mě napáchal Terry Eagleton, a střípky vědomostí, jež jsem si z něj odnesla, napravil a ucelil až Wolfgang Iser a jeho Jak se dělá teorie. Konečně mi došlo, že čtení odborných knih v dopravě není ideální. A tak jsem si sedla za stůl, vzala si papír a propisku, četla a rovnou vypisovala. Díkybohu! Ačkoli jsem například u marxistické teorie z nudy mlátila hlavou o stůl, zbytek se mi zdál vesměs zajímavý, a dokonce mám i moc hezké poznámky. Yes! 

Po tomto zlomu už se mi Úvod do studia jazyka, Fonetika francouzštiny, Literární dílo a soudobá literární věda i Krátký úvod do literární teorie a různé relevantní kapitolky z Hrbáčka či Fišera četly mnohem lépe. Prolomily jsme mezi sebou ledy. Já a odborná literatura. 

Shrňme si to:
  • Odborná literatura se nečte v MHD. 
  • Odborná literatura se čte za stolem, s papírem před sebou a propiskou v ruce. 
  • U čtení odborné literatury doporučuji hodně pít. Každý lok vás rozptýlí tak akorát. 
  • Nedoporučuji jíst. To rozptyluje až moc. 
  • Pokud si myslíte, že hudba vám čtení odborné literatury zpříjemní, jste na omylu. Budete prostě číst dvakrát tak dlouho.
  • Budete-li odbornou literaturu číst na počítači, ztlumte si jas na minimum. Jinak po dočtení uvidíte všude bílé čtverce. 
  • V případě, že si libujete v abstraktním umění, možná bílé čtverce oceníte.
  • Po prvním zkouškovém jsem začala nenávidět počítač. Kvůli odborné literatuře. 
  • Nepište na Twitter, co vás v odborném textu zaujalo. Budete vypadat divně a nikdo vám fejvrita ani retvíta nedá. 

Jak jste na tom vy s odbornou literaturou? 
Dáte mi nějaký tip, jak se s ní co nejlépe poprat?

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

16 komentářů

  1. No vidíš, mně se třeba ten Eagleton líbí. A čtu ho i v MHD, ale to asi i proto, že mám svůj výtisk, takže si i v té hromadné podtrhávám a připisuji.
    Jinak díky, takový článek jsem taky plánovala... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě bavily hlavně ty studie. Na výjimky, samozřejmě, třeba Umění jako sémiologický fakt teda nic moc. :D

      Vymazat
  2. Bílé čtverce :D
    Obávám se, že žádné další chytré poznatky o čtení jsem za studií neposbírala, dělala jsem to stejně, občas bylo nutné závěry s někým prodiskutovat, jestli jsem to pochopila správně.. Ať ti to pěkně jde :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to je pravda, porovnat si s někým , co jsme si ze čtení odnesli, je taky dobrý. :)

      Vymazat
  3. Tvoje články mě baví čím dál tím víc! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já se musela relativně velkým množstvím odborné literatury prohrabávat už na gymplu, takže jsem nijak zvlášť zaskočená nebyla :) Ale možná to bude taky tím, že odborná literatura z psychologie je protkána vtipy a celkově je napsaná tak čtivě, že číst ji není žádné utrpění (teda alespoň ta, se kterou jsem se zatím setkala :D). Trochu jsem se děsila čtení odborné literatury v cizích jazycích...ale nakonec to taky ujde, i když jsem si musela pořídit speciální překladový slovník odborných termínů z mého oboru ... to je tak, když i google překladač přestane stíhat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psychologie asi musí být zábavná! :) Ona i ta literární teorie nebo lingvistika občas stojí za to. Číst odbornou literaturu v cizích jazycích jsem zatím nemusela, ale jsem si jistá, že mě to taky čeká. Mě třeba docela překvapilo, kolik odborných knih je přeložených jen do slovenštiny, ale ne do češtiny...

      Vymazat
  5. Možná je to divné, ale přiznám se, že mě čtení odborné literatury bavilo. Obzvláště pak takové ty perličky, o nichž víš, že ti u samotného testu/zkoušky nejspíš k ničemu nebudou, ale přesto si je částečně i proti vlastní vůli zapamatuješ, protože tě prostě a jednoduše zaujaly. Většinu odborné literatury jsem měla v počítači, takže číst v MHD bych stejně nemohla a výpisky praktikuji, akorát ne na papír, nýbrž do vedlejšího otevřeného textového dokumentu. Hudba mi naopak pomáhá neusnout nudou, pokud zrovna natrefím na nějakou nudnější pasáž. A co se týče tipů ke studiu povinné literatury, doplnila bych snad jen jednu věc: vypnout internet! A nedívat se na něj! Za žádnou cenu! To se to pak hnedle snáz prokrastinuje formou čtení článků na blozích. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vypnout internet! To jsem zapomněla zmínit. :) A jo, na pár takových perliček jsem taky narazila. Asi si budu ještě dlouho pamatovat, že u soudu nemám místo protokolu předkládat lyrizované vyprávění o nehodě, ale jak Hrbáček popisuje rozštěpené réma, to jsem zapomněla okamžitě.

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Neboj. :) Já mám ve zvyku přehánět.

      Vymazat
  7. Vidíš, já mám zrovna Eagletona i Isera ráda. S oběma jsem taky začínala v prváku na vysoký :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iser je super, ale Eagleton mu bůhvíproč nějak nesedl. :) Zdálo se mi, že z něj musí vytéct nejdřív litr omáčky, než se konečně dostane k jádru věci.

      Vymazat
  8. Před pár týdny jsem si podala přihlášku na bohemistiku a translatologii FJ i AJ... Teda nevím, proč si tě Fée tak dlouho nechávala pro sebe, aspoň vím, na co se mám těšit (a čeho se bát) :D Super článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík! :) Kdybys měla nějaké dotazy k přijímačkám nebo studiu, klidně se ozvi, ačkoli o bohemistice už ti určitě poreferovala Bětka a s anglickými translatology mám společné jen dva předměty, ale tak... :D

      Vymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com