Inferno by bylo lepší, kdyby ho nenapsal Dan Brown

26 ledna

Přečetla jsem svého prvního Dana Browna. Konkrétně jeho nejnovější román, Inferno. Dostala jsem ho k narozeninám a přiznávám, že jinak by mě asi nikdy nenapadlo si jej přečíst. Snažila jsem se do toho jít bez předsudků a neočekávat hned tu nejprimitivnější a nejprvoplánovější literaturu jen proto, že jde o světový bestseller. V určitých věcech Brown moje očekávání potvrdil, v něčem mě ale Inferno příjemně překvapilo.


Americký univerzitní profesor Langdon se takhle jednou probudí a shledá, že leží v italské nemocnici. Na hlavě švy, nepamatuje si, co v posledních dnech dělal ani jak se dostal do Itálie, a navíc po pár minutách zjišťuje, že se ho očividně někdo snaží zabít. Ještě štěstí, že čirou náhodou narazí na pravého génia, mladou doktorku Siennu s IQ 208, která ho z té patálie dokáže vysekat. Díky záhadné indicii evokující Dantovo Peklo, již Langdon najde ve svém saku, začíná tajemná pouť florentskými uličkami ve snaze zjistit, co je to vlastně děje. Ačkoli startujeme u Božské komedie a slavných italských malířů, nakonec dojdeme až k bioteroristům a biologickým zbraním hromadného ničení. Zajímavá kombinace, ne? 

Kdybych věděla, že Brown v nové knize kombinuje Alighieriho s bioterorismem, určitě bych si Inferno chtěla přečíst sama od sebe. Zní to jako román přesně pro mě. Techno-thriller, trocha sci-fi a do toho renesance? Fantastický nápad. Ale mám pár výhrad. 

Několik výtek...


Tak zaprvé jsem z Inferna nabyla pocit, že Dan Brown není zrovna zručný konstruktér zápletek. Téma má úžasný potenciál a jsem si jistá, že kdyby ho zpracoval nadanější spisovatel, mohl by z něj vykřesat mnohem víc napětí. Mohl by čtenáře vodit za nos šikovněji. Porovnám-li Inferno třeba s žánrově podobným Metrem 2033... Ani zdaleka jsem nebyla tak napjatá a konec mě rozhodně na zadek neposadil.

Zadruhé se mi zdálo, že na to jde Brown až moc jednoduše. Na začátku rozdá karty: ten je hodný, ta je hodná, ta je zlá. Potom s nimi několikrát zamíchá, což se dalo předvídat už od první chvíle, a tím to hasne. Hm.


Některé věci zněly příliš schematicky a uměle. Inferno je plné podivných shod okolností, jež se spisovateli zrovna hodily. Navíc ta představa Langdona, který si sotva stačil vyrvat kapačky ze žíly a rozdýchat sedativa, jak utíká před nájemnými vrahy, cestou luští šifrované zprávy a přednáší Sienně o italském umění... Nějak se mi tomu nechce věřit.

Zatřetí, a tohle je možná čistě osobní, jsem si občas připadala, jako bych četla článek z Wikipedie. Věřím, že všechna ta architektura a obrazy jsou moc hezké, ale Brown je bohužel neumí popsat tak poutavě, aby mě to bavilo číst. Naštěstí jejich popisem nestrávil zas tolik času, aby se to nedalo nějak vydržet. Já bych ocenila spíš víc té techniky, chemie a biologie.

Na druhou stranu je to však více než čtyři sta stránková bichle, kterou jsem přečetla za tři dny. To přece jen o něčem vypovídá. Brown píše jednoduše, ale ne primitivně, snadno se čte. Každou kapitolu se pokouší utnout v tom nejlepším. Říkám pokouší, protože v porovnání s jinými spisovateli působí tohle trochu úsměvně. Jako by školáček okoukal nové slovíčko a začal ho také používat, jen přesně neví, co znamená.

Moc architektury na úkor postav


Díkybohu za celkem dobře propracovanou psychologii Sienny, jejíž jednání Brown alespoň nějak zdůvodnil. Ostatní postavy jsou mělké a ničím nezajímavé. Langdon sem tam působil sympaticky, ale začnete-li jako já Infernem bez znalosti předchozích knih, nemáte šanci si ho doopravdy oblíbit. Mrzí mě, že víc prostoru nedostal ani ten největší záporňák, bioterorista Zombrist.

I přesto, že v případě Inferna rozhodně nešetřím kritikou, si myslím, že jsem si na zkouškové nemohla vybrat lepší knihu. Člověk se u toho moc nenadře. A když něco nepochopí, není to podle mě tím, že by byla kniha tak složitá, ale protože je prostě trochu nelogická a nešikovně zamotaná. To je ale v pořádku. Knihy od spisovatelů jako je Brown by měly být hlavně zábava, ne? To Inferno bezesporu splňuje. Já se pobavila dobře. Až budu chtít znovu na pár dní vypnout, možná po nějakém Brownovi dokonce sáhnu znovu.

Tři body za téma, Siennu a nenáročnou zábavu.

3 / 5


Název: Inferno. Autor: Dan Brown. Originální název: Inferno. Přeložili: Michaela Marková a David Petrů. Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2013, 422 stran.

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

10 komentářů

  1. Dan Brown mě zatím moc nezaujal, z toho co jsem četla mám podobný pocit - dobrý nápad, ale ne moc propracované. Škoda takového potenciálu. Přesto se mi recenze líbí a knihu bych si klidně přečetla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli někdy budeš mít možnost, tak přečti. Ono to není úplně špatné. Všechno, co se mi nelíbilo, mi dostatečně vynahradilo zajímavé téma.

      Vymazat
  2. S Brownem nemám žádné zkušenosti, ale na doporučení profesorky dějin výtvarné kultury ho mám v plánu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkus, uvidíš. :) Třeba ti sedne.

      Vymazat
  3. Já si nemůžu pomoct, ale podle téhle recenze mi připadá, že se Brown prostě jen zase drží svého osvědčeného scénáře. Z jeho knížek mám nejraději Anděle a démony, ty mě vážně bavili - a možná je to i tím, že jsem je četla ze všech jeho knih jako první. Pak už mi to připadalo vše na jedno brdo. Inferno si nejspíš přečtu, ale nějak nečekám, že by mě mohlo překvapit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to možné, zatím nemůžu potvrdit. Ale zítra si chci v knihovně půjčit jeho Digitální pevnost, abych vyhověla své chuti na něco trochu víc technického. :D Tak uvidím, jestli se mi taky bude zdát na jedno brdo. :)

      Vymazat
  4. Mně se od něj zase nejvíc líbila Digitální pevnost:) Inferno mě bavilo, ale právě hlavně díky té architektuře, dějinám...příběh se mi zdál celkem předvídatelný, byl to takový Brownův klasický rukopis, který znám z Šifry.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Digitální pevnost jsem dneska začala číst. Jsem kousek za padesátou stránkou a už jsem objevila hned několik věcí, které mi prostě Inferno připomínají "až moc". Jsem zvědavá, jak se to vyvine. Ani ne tak proto, že bych byla napjatá příběhem, spíš proto, že mě zajímá, jestli Brown píše fakt furt stejně. :D

      Vymazat
  5. Dobrá recenze, taky to hodnotím jako dobrou knížku na zkouškové :) Občas mi přišlo, že hlavní postava není Robert Langdon, ale podle způsobu řešení problémů se jmenuje Bond, James Bond.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to vůbec neumím posoudit, protože jsem Bonda nikdy neviděla/nečetla (co to vlastně je? V tom jsem úplnej barbar :D). A jo, na zkouškový je to super. :)

      Vymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com