Knihy a typografie: nejen o fontech, serifech a mezerách

29 prosince

Ne, nebyla to doporučená četba do školy. Knihy a typografii jsem si přečetla z vlastní iniciativy. Chtěla jsem si na chvíli oddechnout od příruček literární teorie, ale nezačít se čtením něčeho úplně mimo. Měla bych pak pocit, že prokrastinuji víc, než si mohu dovolit. Takhle jsem alespoň zůstala stále blízko svému oboru.

Nikdy bych to od knihy o typografii nečekala, ale při čtení předmluvy jsem hned několikrát vyprskla smíchy. Proboha, nejen, že má Martin Pecina skvělý vkus, on navíc srší vtipem!

Víte, kolik je typů mezer?


Nemusíte se bát souboru nudných pravidel, jak stvořit pěknou knihu. Mnohem víc jde ze začátku o takové úvahy, kdo a co všechno se podílí na finální podobně knihy, jak knihy vnímáme nebo jaké jsou vlastně rozdíly mezi knihou tištěnou a elektronickou. Ale samozřejmě získáte trochu vhled do práce knižního typografa a designéra, dozvíte se, v čem všem tkví jeho práce, jaká jsou specifika různých fontů a podle čeho je vybírat. Překvapilo mě, že existuje tolik druhů mezer. Měla jsem tušení, že je něco jako nezlomitelná mezera a potom normální mezera. Tak to prý ne.

To všechno čtivě. Já jsem četla dohromady asi tři hodinky a šlo to jako po másle. Co se míry odbornosti týče, Knihy a typografie je skvělá i pro obyčejného knihomilského laika.

Patříte-li k tomu typu lidí, kteří si podle Peciny myslí, že se kniha jen tak sama od sebe objeví na pultě vlastně jen díky práci spisovatele - tak doporučuju přečíst dvakrát. :)

Přece jen bych ale jednu věc vytkla. Od knihy, kterou nejen navhrhoval, ale i psal profi knižní grafik a typograf, bych čekala, že se bude snadněji držet otevřená! Vážně, mám pocit, že se mi díky čtení zvětšily svaly na rukou.



Název: Knihy a typografie
Autor: Martin Pecina
Vydalo nakladatelství Host, Brno 2011, 224 stran.

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

5 komentářů

  1. Tedy sama bych se po takové knize nejspíš nesháněla, protože by mě nikdy nenapadlo, že by mě to mohlo bavit a že bych tomu coby člověk bohemistikou jen zdálky oběhnutý vůbec rozuměla :D Každopádně vypadá to zajímavě a celkem mě láká zjistit, kolik těch druhů mezer vlastně je. Kromě tebou zmíněných už mě napadá jen dlouhá a krátká (a hádám, že to střílím úplně vedle :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Popravdě, kolik jich přesně je už ti říct nemůžu, protože jsem si z toho výpisky nedělala, četla jsem jen tak z plezíru, ale mám pocit, že jich bylo něco okolo pěti. Jsou i takové spešl, které se dávají mezi číslice, před interpunkční znaménka a podobně... :D Já jsem bohemistikou zatím jen lehce dotknutá a zvládla jsem to. :)

      Vymazat
  2. Já si tu knihu toužila strašně dlouho přečíst, protože knihy, které prošly Pecinovýma rukama, jsou vážně jedny z nejhezčích, které se u nás vydávají. Někdy na jaře jsem už nezvládla déle otálet a fakt jsem si ji koupila - a její čtení bylo ještě lepší, než jsem předpokládala. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kvůli mě museli snad obrátit táborskou knihovnu naruby, protože nebyla v sekci, kde podle systému být měla. Ale naštěstí mi ji našli.

      Souhlasím! Knihy, které navrhoval on, jsou vážně nádherné. :)

      Vymazat
  3. Zaujal mě Tvůj závěrečný komentář - víš jak, příště by měl podobnou knihu napsat i vazač!
    Je fakt, že držet některý knížky otevřený je jak cvičení ve fitku, nehledě na vazby, na které když přitlačíš, tak prasknou...

    OdpovědětVymazat

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com