Hlubokej průser: Eoin Colfer vyměnil skřítky za drsné gangstery

28 října

Málokdy se dostanu k nějakým knižním novinkám. Tudíž také málokdy cítím potřebu knihy, které čtu, na blogu komentovat. Připadala bych si asi tak patřičně a užitečně, jako kdyby zítra v Lidovkách vyšla recenze na Spalovače mrtvol.

Hluboký průser od irského spisovatele Eoina Colfera jsem dostala k dvacetinám a na to, že vyšel teprve před rokem, mám pocit, jako bych na něj čekala celou věčnost. Colfer napsal mnoho knih pro děti, mezi nimi i mou milovanou Fowlovskou sérii (poslední kniha však stále není přeložena do češtiny – albatrosáci, už s tím pohněte!). Když jsem se dozvěděla, že napsal svou první knihu pro dospělé, věděla jsem, že si ji jednou prostě přečtu. 


Mohla bych říct, že porovnávat Hlubokej průser s Artemisem Fowlem by bylo neprofesionální. Já ale profesionál nejsem, a tak se do toho klidně pustím. Jedním z důvodů, proč mám Artemise tak ráda, jsou všechny ty lasery, stíhačky a nadzvukové letouny, žhavá láva, výbušniny a Neutrina. Sledovat, jak si Colfer hraje s technickými možnostmi a jak využívá fyzikální zákony, byla děsná sranda. To všechno bylo proloženo humorem, ale hlavně napětím, které vám nedovolilo knihu na delší dobu odložit.


Jak je to se slibovaným třeskutým humorem?


Hlubokej průser na mě zpočátku působil tak, jako by si Colfer, navyklý psát pro děti a mládež, nebyl jistý, jak vlastně vypadají knihy pro dospělého čtenáře. A tak se rozhodl skřítky a elfy nahradit drsňáckým slangem a vulgarismy.

Bohužel zmizela i ta sranda. Anotace slibuje „pořádnou nálož třeskutého humoru“. Nemohu si pomoct, ale od člověka, který vymyslel kentaura Klusáka, jsem toho humoru čekala víc. Přesto jsem se několikrát musela alespoň pousmát.

Přemýšlím o tom, mám-li sáhnout pod sako pro glock; možná bych to zvládl, možná by mi ale tahle mladá, trénovaná a tělesně zdatná policistka stačila napálit do srdce tucet kulek rozmístěných tak, aby připomínaly roztomilého smajlíka.


Na druhou stranu je znát, že psaní Hlubokýho průseru Colfera bavilo: je to nenucené, jednoduché a celkem dobře to odsýpá. Pokud přistoupíte na to, že Průser nemá být nějaká hlubokomyslná kniha, ale prostě jen román na odreagování se, hned se čte lépe. Za polovinou knihy se dokonce v pozadí mihly stíny Myrty a Butlera a částečně se dostala ke slovu i ta výše zmíněná témata, která mě tak bavila na jeho předchozích knihách.

Vraždy, krev a jiné průsery


Hlubokej průser má prý parodizovat jiné knihy tohoto žánru. To nemohu ani vyvrátit, ani potvrdit, a bohužel ani ocenit, protože detektivky křížené s thrillerem moc často nečtu. To, že si Colfer z daného tématu dělá tak trochu legraci, je ale znát. Není to míněno vážně; je to jen zábava, která se snadno čte.

Čekají vás všechna žánrová klišé: vraždy, policajti, gangsteři, drogoví dealeři, bouchačky, lidské gorily a ty ženské, které ve filmech pokaždé hraje Michelle Rodriguez. A taky spousta krve.

V podstatě mám s Hlubokým průserem jediný problém: vím, že Colfer umí vytvořit mnohem napínavější děj a dialogy, které mě dokážou rozsekat. Umí psát lépe. Nejsem vysloveně zklamaná, jen jsem čekala něco jiného. I tak to byl ale příjemně strávený prodloužený víkend.

3 / 5 
(Měla bych si vyrobit hvězdičky...)

Název: Hlubokej průser. Autor: Eoin Colfer. Originální název: Plugged. Přeložil: Pavel Medek. Vydalo nakladatelství Plus, Praha 2012, 296 stran.

Taky byste si mohly/i chtít přečíst

0 komentářů

Hodně jste četly/i

Mám instáč

Právě čtu

tohle

Tři truchliví tygři
tagged: currently-reading
La Muerte y Otras Sorpresas
tagged: currently-reading

goodreads.com